B-Team

Než vyrazíte na pravý americký letní blockbuster, čili film u kterého rozum spí a nejnižší pudy se probouzejí, je třeba si dobře vybrat. Dle recenzí řídit se je nevhodno, protože tyto jsou veskrze negativní. Vkus recenzentův nejspíš nechápe množství krve jako relevantní estetickou kategorii. Do hry tak rozhodující měrou vstupuje reklamní plakát. Co nám však tento potištěný papír sděluje?


Když jsem se onehdá spouštěl eskalátorem do šachty pražského metra, zaujal mě křiklavý nápis A-TEAM: Nejsme žádný béčka a vyvolal z hlubin dětství nezadržitelné vzpomínky na nekonečná poobědová odpoledne strávená ve společnosti Magnuma, Miami Vice, Hardcastla & McCormicka nebo právě A-Teamu. Tedy dojem první: nostalgie. Tento dojem je podpořen ještě tím, že hrdinové vypadají téměř jako dokonalé kopie původních herců z poloviny osmdesátých let.

Hle! Přeci není vše zcela stejné. Například svůdce žen Face vyměnil slušivý osmdesátkový ohoz světle modré barvy za módní tmavé sáčko do každého počasí. Také obávaný ranař B. A. Baracus odložil svůj příslovečný zlatý poklad a pózuje místo toho oděn tolik v tílku (pravda, zlaté barvy) a sepraných džínách, kterých jsou dnes plné supermarkety. Taktéž leader teamu Hannibal shodil něco ze svých šedin, neboť kult mládí od osmdesátých let ještě přidal na akceleraci. Tedy: děj se posunul do současnosti.

Ovšem nejen postavy přijaly image nového tisíciletí. Také osmdesátkový realisticky ušmudlaný styl otlučené dodávky a prostředí maloměsta ustoupili ve prospěch počítačem vylepšené velkoměstské scenérie a digitálně generovaného vrtulníku. Tedy také styl natáčení bude navazovat na aktuální technologické trendy.

Přesto se však jedná o béčkovou podívanou! Heslo „nejsme žádný béčka“ přeci nepatří k áčkovému filmu. Motto se sice vztahuje především ke kvalitám Teamu, ale rozdělení na „áčka“ a „béčka“ je především filmová záležitost, což každý milovník akce musí vědět. Když se pak na plakátu objeví „nejsme žádný béčka“ ve skutečnosti na diváka křičí „jsme béčka a jsme na to pyšní! “ Také jiné věci odkazují k „béčkovosti“. Vezměme si jenom nadprůměrnou kvantitu vojenských zbraní. Tady nejde o žádné pistolky, ale o osmdesátkovou poloautomatickou akční klasiku. Taktéž opotřebený doutník v koutku úst Hannibala nepatří zrovna ke standardní áčkové výbavě.

Co tedy nakonec můžeme od filmu A-Team očekávat z prvního pohledu na plakát? Film bude zřejmě čerpat z nostalgie po pořádném chlapáckém akčním filmu o čtyřech nerozlučných kamarádech, avšak styl bude zcela odpovídat dnešním standardům (tedy přesný opak toho, o co usiloval Stalone v posledním Rambovi a Rockym). Zdůraznění jisté „béčkové“ kvality u takovéhoto blockbusteru pak napovídá, že film bude pracovat s prvky, pro které má angličtina zavedený pojem tongue in cheek. Jedná se o druh humoru založený na komice vzniklé tím, že se odhalují dobové postupy jako klišé, ale také jako zvláštní hodnoty. Proto podobně vtipně působí i filmy, které původně nevznikaly s úmyslem pobavit, ačkoliv u některých snímků s Davidem Haselhoffem lze tomu jen těžko uvěřit.

Zjistit, zda nakonec ve filmu A-Team získala navrch nostalgie, moderní akce či snad bizardní humor béčkových filmů se mi nepodařilo zvědět, protože jsem za potřebných 120 Kč raději zakoupil kuřecí řízek s porcí hranolků. Jak ale znám americkou kinematografii, bude to nejspíš od všeho trochu, čili zklamání rovným dílem pro každého.

%%wpcs-20%%-date%%id%%