Rozhovor s Tomášem Chludem

Vedoucímu komiksového nakladatelství Sýpka a výtvarníkovi Tomáši Chludovi jsme položili korespondenční cestou několik otázek.

Jaké jsou zatím ohlasy na Čajovnu U Malajského medvěda?

Ohlasy na Čajovnu jsou velmi dobré, až bych si troufnul tvrdit, že se stal David Rubín v Čechách oblíbeným autorem. Hodně se o komiksu mluví mezi čtenáři a hodně se lidé zajímají o jeho dílo jako o takové. Mám z toho dvojnásobnou radost, protože Rubín patří k mým oblíbeným autorům a jsem moc rád, že to mohla být právě Sýpka, která u nás první představila jeho tvorbu. Vloni se nám dokonce podařilo v rámci Komiksfestu představit autora osobně i s reprezentativní výstavou, takže si návštěvník mohl udělat poměrně ucelenou představu o stylu a rozvětvenosti žánrů Rubínovy práce.

Můžeme očekávat vydání novějších či starších prací Davida Rubína?

Co se týká dalších Rubínových komiksů, tak příští rok vydá Sýpka první Davidovo samostatné album El cyrco del desaliento, které mu získalo jméno a samozřejmě, jak už to u tohohle chlapíka chodí, spoustu cen. Rozhodně bychom do budoucna rádi vydaly všechna Rubínova alba. Ono jich vlastně není zase tolik, protože David pracuje především v žánru povídky, takže nashromáždit materiál pro takové album chce čas. Ale třeba nás svoji letošní novinkou El heroes překvapí, třeba to bude ucelený příběh.

Vaše nakladatelství se zaměřuje na evropský, dalo by se říci alternativní komiks. Myslíte, že je v českém prostředí dostatečný zájem o tento typ publikací?

Tak zájem určitě je, sice dost kolísá podle toho, jak je ten či onen rok komiks „moderní“, nicméně se to dá poměrně přesně vyčíslit podle prodávaných počtů knih. Je nás zhruba kolem 1 000 fandů tohoto druhu komiksu a podle sezóny se buď nějací přidávají, nebo mizí. Nicméně se nechystáme z téhle cesty sejít, protože podle mého je tenhle druh komiksu naprosto neoddiskutovatelná kvalita. Za sebe musím říct, že mi jako čtenáři přináší mnohem větší radost, jak ze způsobů vyprávění, tak samozřejmě osobitostí a naprostou individuálností výtvarné stránky oproti klasickým hrdinským eposům. Prostě mám radši svět outsiderů než chlapíků v trikotech.

Nakladatelství Sýpka klade důraz na Španělskou produkci. Jaká jsou její specifika? Čím se Španělsko liší od Čech, pokud jde o vnímání a tvorbu komiksu?

Rozdíl je především v kontinuálně rozvíjené tradici kreslení a čtení komiksu, kterýžto fakt u nás chybí, a tak je naše komiksová historie plná nových a nových startů, více či méně úspěšných. Španělé měli možnost si za ta léta vypracovat osobitý “španělský“ styl kresby a do jisté míry i vyprávění. Musím přiznat, že jsem jen malinko nadprůměrný znalec španělského komiksu, ale člověk prostě hned na první pohled pozná, že autor je Španěl. Oni hodně dbají na výraznost a rozpoznatelnost osobního stylu jednotlivých autorů, a hlavně umí dokonale vstřebat a přetvořit vzory, ze kterých vycházejí. Například u Rubína je naprosto jasná inspirace mangou a klasickými kreslenými seriály, ale přitom je to ve výsledku stoprocentní Rubín.

Na druhou stranu, jak jsem se dozvěděl z rozhovorů s několika předními španělskými autory komiksu, nemá tamní komiks zase příliš na růžích ustláno. I tam samozřejmě nejvíc frčí americké hrdinské ságy a domácí produkce roste v jejich stínu, takže většina autorů má vedle kreslení komiksů ještě jedno hlavní zaměstnání. Většinou jsou to animátoři, kterým se pořád ještě vyplatí prodat svůj komiks nejprve velkému francouzkému nakladatelství, které jim zaplatí slušný honorář a pak komiks vydá ve španělštině samo, nebo ho levněji prodá nějakému španělskému nakladatelství. To je asi fakt, který španělský komiks tak trochu pojí s naší domácí tvorbou, ale ta barevnost a jistota španělských tvůrců nám asi ještě trochu chyb

Jakým způsobem vybíráte komiksy? Navštěvujete třeba některé evropské veletrhy?

Produkce našeho nakladatelství je přímo úměrná našim finančním možnostem, takže vybírat zatím není velký problém: prostě vydávám, co mám rád a o čem si myslím, že by bylo tak trochu ostuda nemít v Čechách v knihkupectvích. Občas nějaký festival navštívím, třeba Lupuse, kterého chytáme letos vydat, jsem poznal na festivalu v Lodži, ale jinak se to hezky řetězí tak nějak samo: oblíbíte si jednoho autora, najdete si jeho blog a tam má jako kolegy z branže dalších dvacet dokonalých tvůrců a už se vezete. Takhle to právě hodně funguje u Španělů. Oni se hodně propagují navzájem, dost drží pospolu a publikují ve spoustě příležitostných sborníků. Ale to platí jen v případě oblastí. Když se zeptáte Katalánce na tvůrce třeba z Galicie, tak vám řekne, že žádné nezná a že ho vlastně ani nezajímají.

V edičním plánu máte Lupus Frederika Peeterse a Three Shadows od Cyrila Pedrosy. Mohli byste tyto knihy nějak přiblížit? Proč jste vybrali zrovna je?

Vybrali jsme je proto, že se jedná o dokonalá dílka nominovaná na spoustu cen. Bravurní tvůrci a výborné příběhy! Tři stíny jsou dvěstětřicetistránkový mystický příběh o rodině, cizosti a spletitosti světa a drtivé síle osudu. Autor Cyril Pedrosa byl za Tři stíny nominovaný na světovou cenu Will Eisner Award a kritiky je tento komiks přirovnáván k románům jihoamerických magických realistů. Je tu samozřejmě i dokonalá kresba, kde má každá čárka své přesné místo.

Lupus, to je zase úplně jiná káva. Vesmírná roadmovie plná lásky a drog, s naprostým přehledem nakreslená u nás už známým Frederikem Peetersem, kterého tak český čtenář pozná z úplně jiné stránky, než z autobiografických Modrých pilulek. Jen ještě dodám, že jde o první díl ze čtyřdílné série.

Máte záměr vydat i český komiks. Můžete k tomu napsat něco bližšího? Zaujal vás někdo na naší scéně?

Zaujala nás jich spousta, ale tady jsme hodně limitovaní finanční stránkou a tak je pro nás pořád zatím výhodnější koupit práva na zahraniční titul. Ale příští rok by to měl malinko prorazit, protože bychom rádi vydaly dětský komiks Honzy Smolíka, autora, který je mezi dětskými čtenáři velmi dobře znám svými komiksovými seriály z mnoha časopisů. A pak je tu ještě připravovaný Robinson Crusoe Luďka Bárty, ale tady je čas vydání ještě hodně ve hvězdách.

%%wpcs-18%%-date%%id%%