Vyšumělé Královiny

Není nic staršího než včerejší blog. To je jednoznačný závěr, který lze získat četbou Nekorektních zápisků, sbírky blogových příspěvků na aktuální témata loňského i letošního roku.

Neúnavný blogger Královin, Jiří T. Král, se vyznačuje především pílí, se kterou komentuje aktuální kulturní i společenské dění. Jeho krátké, kousavé a politicky často vpravdě nekorektní poznámky jsou povětšinou reakcemi na slova a skutky autorů známějších.

Královy poznámky zbavené tohoto kontextu ztrácejí smysl. I ty nejaktuálnější, sotva půl roku staré, k nám promlouvají jakoby z nesmírné dálky a jejich aktuálnost se zdá být blízká sporům ruchovců s lumírovci. Toto může být důkazem informační nasycenosti a rychlosti dnešní doby, ale s tím se nedá nic dělat. Jak moc vás zajímají Královy krátké názory na změnu pracoviště Jiřího Peňáse, na recenze kritika Jiřího Fily, na debatu o literárních časopisech či na boje o Kunderu? Každé z těchto témat by si možná zasloužilo hlubší analýzu. Královy reakce na reakce však ničím takovým nejsou ani vzdáleně.

Královy Nekorektní zápisky patří obecně do myšlenkového souboru moderní české pravice. Jedná se tedy o názory ekonomicky liberální a hodnotově konzervativní. Na tom jistě není nic špatného. Pro Jiřího T. Krále je ovšem každý, kdo tyto hodnoty nevyznává jednoduše bolševik. Kdo nejde s Jiřím T. Králem, jde proti němu. Jeho názory na kulturu, komunismus, ekologii a novinařinu mají jistě mít své místo ve veřejném prostoru. Proč brát názory ekologů za nezpochybnitelné a proč věřit altruismu redaktorů kulturních periodik? Králova kritika ale není povětšinou nijak konzistentní či zajímavá. Přečíst si třeba jednou denně aktuální příspěvek na blogu, proč ne? Ale v tomto množství? A samé prošlé zboží.

Jediným pozitivem Nekorektních zápisků je tak poměrně zajímavá předmluva Jakuba Šofara, které ovšem bohatě stačí jediná stránka a která by se obešla i bez těžkého břemene frků Jiřího
Krále.

Král, Jiří T.: Nekorektní zápisky. Petr Štengl, Praha 2010. 56 stran.