Scott Pilgrim: Nerdi nerdům?

Kanaďan Bryan Lee O‘Malley je považován za zázračné dítě světového komiksu a  Scott Pilgrim je podle všeho zázračným dítětem zázračného dítěte. Paperbacky s  příběhy flákače z  Toronta vzaly prodejní žebříčky útokem, film dokázal zaplnit multikina diváky, kteří jinak o  komiks nezavadí, a  to ještě nebyla řeč o  připravovaných počítačových hrách nebo verzi komiksu pro mobilní telefony. Čím je O´Malleyho výtvor tak výjimečný? Kde je schované kouzlo Scotta Pilgrima?


Klíč k  pochopení je třeba hledat v  osmdesátých letech, kdy skončila takzvaná stříbrná éra amerického komiksu. Tehdy došlo ke zcela zásadní proměně komiksového čtenáře. Dychtivý prepubescent a  natěšený gymnazista ustoupili zvídavému vysokoškolákovi. Vlády nad komiksovým světem se ujal čtenář mezi devatenáctým a  pětadvacátým rokem života. Tento lidský druh je sice stále fascinován klasickým superhrdinským komiksem, vyžaduje ovšem někdy i  poněkud větší intelektuální náročnost. Vrcholná díla Franka Millera a  Alana Moora jsou určena právě tomuto publiku. Oba britští autoři nabídli čtenářům díla, která také bývají označována jako postmoderní komiks.

Moore v  přelomovém grafickém románu The Watchmen spojil napínavý příběh s  nesmírně propracovaným převyprávěním celé superhrdinské tradice, kterou zahájil Superman ve třicátých letech. Také Frank Miller zareagoval na Ecovu kritiku nečasovosti superhrdinského světa i  na slavný pamflet The Seduction of Innnocent, který v  padesátých letech zahájil kastraci hrdinů ze zlaté komiksové éry. Jeho slavný Návrat temného rytíře přivedl na scénu stárnoucího Batmana, který se musí vypořádat s  nástrahami své bohaté minulosti i  s  Ronaldem Reganem. Toto postmodernistické dvojí kódování, kdy synchronicita, tedy rovina příběhu, je neustále konfrontována s  diachronní rovinou, tedy s  komiksovou tradicí, ovšem vyžaduje pro hlubší pochopení adekvátní publikum. A  zosobněním tohoto publika je Scott Pilgrim.

Pilgrim je „nerd“. Je mladý, inteligentní, notorický flákač a  jeho zájmem jsou superhrdinské komiksy, staré videohry a  alternativní rock. Podobné postavy The Big Bang Theory, The IT Crowd či Spaced, jejichž hrdiny spojuje právě okouzlení populární či přímo brakovou kulturou. Tito komičtí antihrdinové sáhodlouze a  do hloubky rozebírají různé aspekty Supermana a  velkou část života tráví hraním her na konzolích.

Je tu ovšem něco, co komiks o  Scottu Pilgrimovi vyděluje z  řady komických sérií o  nerdech. Povšimněme si, že ve všech výše jmenovaných seriálech jsou oni šťastní zoufalci konfrontováni s  představou většinové společnosti. Špičkoví fyzikové z  The Big Bang Theory v  běžném životě prohrávají se schopnou blondýnkou Penny, zatímco sociálně retardovaní ajťáci Roy a  Moss mají svojí šéfovou Jen, která sice neví vůbec nic o  počítačích, zato obstojně zvládá základní prvky mezilidské komunikace. Tyto kontrasty pomáhají ukázat komické hrdiny jako ztroskotance svého druhu.

Přestože je Scott Pilgrim nezaměstnaným znalcem komiksů, špatným baskytaristou a  fandou videoher, ani jednou není zobrazen jako loser. Tento paradox je způsobený vypravěčským postupem, který zobrazuje nerda nikoliv jako směšnou postavičku z  perspektivy pobavené většiny, ale předvádí nerda očima nerda. Jak jinak bychom v  jednom z  úvodních panelů mohli číst „Scott Pilgrim – Hodnocení: Boží“. V  tomto pohledu sama na sebe je hlavní hrdina neporazitelným bojovníkem, neodolatelným svůdcem a instrumentálním virtuózem. Pokud jde o  autenticitu prožitku z  mládí, nic se nevyrovná divokým punkerkám z  Love and Rockets (BB/art 2009). Scott Pilgrim zato neodolatelným způsobem zachycuje čtenáře komiksů pohledem čtenáře komiksů a  vykresluje všední život jako kombinaci počítačových her a  superhrdinského čtiva. Takže pokud vám něco říkají pojmy jako Mortal Combat, Nintendo, manga, CSNY nebo Bollywood, můžete si v  klidu vychutnat Vypečený život flákače. Zatímco ještě nedávno byste byli přinejmenším za podivína, dnes kultura nerdů hýbe světem. Tedy světem komiksu, prozatím.

O’Malley, Bryan Lee: Scott Pilgrim 1 – Vypečený život flákače. BB/art, Praha 2010. 167 stran.

%%wpcs-18%%-date%%id%%