Justlova Holaniana

Jste věrný přítel můj a za to dík, / díky, že chápete mou němotu i křik, / že jste a hájíte můj pomyslný dům / a rozumíte mi, když jenom Credo, / quia absurdum…“ – tyto verše, keré Vladimír Holan věnoval Vladimíru Justlovi, vypovídají o jejich vzájemném vztahu i o Justlově porozumění básníkovu dílu.

Soubor holanovských studií z let 1963–2001 je rozdělen do čtyř oddílů podle témat, typu textu a částečně i doby vzniku. I díky zdařilé kompozici patří Holaniana mezi knihy, které se čtou jedním dechem. Čtenáře navnadí hned úvodní Dialog s básníkem svou atmosférou („Je klidná noc z konce srpna 1962. Do otevřeného okna básníkovy pracovny doléhá zvuk vltavského jezu, kroky milenců a vzdálený ohlas města. Básník vypráví.…“), poodhalením souvislostí mezi Holanovým životem, postoji, názory (na poezii, umění i na lidské bytí celkově) a jeho tvorbou. Následují studie, ve kterých se Justl věnuje jak hluboké interpretaci básníkova díla, tak vývoji a proměnám jeho poetiky. Několik kapitol pojednává rovněž o přednesu Holanovy poezie, obzvlášťe bych vyzdvihla tu o Noci s Hamletem, v níž mají možnost zejména mladší čtenáři dozvědět se, jak a kdy vznikla její inscenace ve Viole, jak byla posluchači přijata atd. Na několika řádcích podává Justl „návod“ napomáhající při snaze o pochopení této výjimečné a složité poémy.

To vše autor obsáhne bez zbytečně vědeckých termínů, které často dělají literárněvědné texty mnohonásobně nesrozumitelnějšími než samotné dílo, jímž se zabývají.

Pátý oddíl knihy obsahuje mimo jiné přehlednou bibliografii Justlových textů o V. Holanovi a stať editora Viktora Dobreva, která se věnuje Justlovým zásluhám nejen na vydávání Holanova díla, ale i na jeho samotné tvorbě.

Ačkoli je Vladimír Holan jeden z největších českých básníků, literatury přibližující jeho poezii máme poskrovnu. Troufám si tvrdit, že Holaniana přesahuje hloubkou svého porozumění této poezii a celistvostí jejího uchopení dokonce tak významné dílo, jakým jsou Holanovské nápovědy Jiřího Opelíka.

Vladimír Justl: Holaniana, Akropolis, 2010, 225 str.