Dobývá hypnotický thriller svět zaslouženě?

Švédské manželské duo Alexandra Coelho Ahndorilová a Alexandr Ahndoril vystupující pod pseudonymem Lars Kepler vytvořilo thriller, který se postupně stal bestsellerem ve všech zemích, kde vyšel, a tím jeho sláva rozhodně nekončí. Brněnský Host si pospíšil a román Hypnotizér vydal dokonce rychleji než země tomuto žánru zaslíbená – USA.

Duo Lars Kepler svou tvorbu komentuje jako pokus vnést do literárního thrilleru nové, filmem inspirované prvky, nezvyklé charakterové typy a zápletky. Ač je Hypnotizér nepopiratelně dobrý kriminální román, jehož četba se jen těžko přerušuje (i v případě, že jde o základní životní potřeby), předsevzetí, která si autoři od románu slibují, v něm tak docela nenacházíme.

Nesporným pozitivem této knihy je neobvyklé téma –  hypnóza. Pokud by autor disponoval pouze povrchní znalostí této psychiatrické metody, celá kniha by pravděpodobně sklouzla k nepřirozenosti béčkových mystérií či hororů. Díky detailní znalosti hypnózy a téměř vědeckým popisům však příběh působí přesvědčivě a reálně.

Oba manželé pod svými pravými jmény patří mezi švédské spisovatelské stálice, tudíž přesně vědí, jak využívat jazyka, aby ve čtenáři vyvolali napětí, záměrně ho svedli na falešnou stopu nebo vyděsili.

Kromě tématu stojí za vyzdvihnutí výstavba základní dějové linie. Ta se nejprve zdá jasně předvídatelná, po několika desítkách stránek však pomalu dochází k rozuzlení předpokládaného hlavního příběhu a jeho těžiště se přesouvá nečekaným směrem. Do té míry je román Hypnotizér určitě výjimečný, tedy v rámci svého žánru, ale ani o kus dál.

Filmem inspirované prvky nacházíme pouze v aktuálním čase vyprávění příběhu, jehož prostřednictvím se čtenář snadno octne v kůži hlavních postav. Ale to je pro ambici implementovat filmové postupy žalostně málo. Nezvyklými charakterovými typy pravděpodobně autoři mysleli psychicky narušené pacienty hypnotizéra, jelikož ostatní postavy, za všechny například „klaďas“ detektiv Joona – severský protějšek Chucka Norisse – se nijak nevyjímají. Těžko však lze v současné době označit psychicky narušené lidi za netradiční charaktery, vždyť se to jimi v nejrůznějších románech či filmech jen hemží.

Největší prohřešek na kvalitní literatuře si však tato kniha nechává na konec, který se odehraje na Štědrý den a končí Happy Mealem u McDonald‘s. I´m (not) loving it.

Kepler, Lars: Hypnotizér. Host, Praha 2010. 534 stran.

%%wpcs-22%%-date%%id%%