Úspěchy evoluce v deseti bodech

Nick Lane: Vývoj života.

V roce 2009 zasáhla angloamerickou kulturu vlna zájmu o oblast evoluční biologie. Celý svět si tenkrát připomínal dvě velká jubilea – dvousté výročí narození autora nejkrásnější přírodovědné teorie Charlese Darwina a sto padesáté výročí vydání jeho knihy O původu druhů, jedné z nejvlivnějších a nejpoutavěji napsaných vědeckých publikací všech dob.

Kanadský geek rapper Baba Brinkman tehdy ve spolupráci s Markem Pallenem, profesorem mikrobiologie, natočil první peer-rewieved hiphopové album The Rap Guide to Evolution, ale vůbec nejcitelněji byl dvojím jubileem zasažen angloamerický knižní trh, který byl v roce 2009 doslova zaplaven populárně-vědeckými publikacemi z oblasti evoluční biologie. Jednou z nich, která se tenkrát svezla na vlně čtenářského zájmu, byla i knížka britského biochemika Nicka Lanea s názvem Vývoj života: Deset velkých vynálezů evoluce. Tomuto titulu se v neobvykle těžké konkurenci daného roku podařilo vyhrát prestižní cenu starobylé britské Královské společnosti 2010 Royal Society Prize for Science Books a letos, o tři roky později, jej vydává nakladatelství Kniha Zlín.

Vývoj života obsahuje celkem deset kapitol s jednoduchými názvy: „Vznik života“, „DNA“, „Fotosyntéza“, „Složitá buňka“, „Sex“, „Pohyb“, „Zrak“, „Teplokrevnost“, „Vědomí“ a „Smrt“. V zásadě jde o deset samostatných esejů, jejichž náměty jsou ty evoluční „vynálezy“, které měly historicky největší vliv na podobu živé přírody a které jsou důležité i pro současné druhy živých organismů. Vynálezy jsou řazeny (s výjimkou smrti) chronologicky, tak jak se postupně v živé přírodě objevovaly. Každému tématu je věnován přibližně stejný prostor – v českém vydání připadá na jednu kapitolu asi 30 stránek textu.

Chronologické řazení témat a přísné dodržování počtu stránek připadajících na téma je zajisté logickou volbou, nutno však podotknout, že nejde o volbu příliš vstřícnou ke čtenáři. Kvůli dodržování třicetistránkového rozsahu jednotlivých esejů jsou potenciálně zajímavější a nosnější témata krácena na úkor těch méně zajímavých, jež se naopak neústrojně rozpínají.

Problém s chronologickým řazením kapitol spočívá také v tom, že kniha začíná méně zajímavými tématy odtrženými od našeho každodenního života (vznik života, DNA, fotosyntéza, složená buňka), kdežto atraktivní „allenovská“ témata, jako je sex, vědomí a smrt, najdeme až v druhé polovině knihy. Vzhledem k tomu, že na sebe kapitoly navazují spíše volně, lze však danou potíž bez problému vyřešit tak, že si pořadí čtení kapitol prostě zvolíme sami podle vlastních preferencí.

Mezi silné stránky Laneovy knihy patří především rozsáhlá biografie, ze které čerpá. Nejde přitom jen o počet publikací, ale také o rozmanitost vědeckých oborů (biochemie, genetika, mikrobiologie, geochemie hornin, neurověda), kterých se týkají, a především o jejich aktuálnost. Sám Nick Lane v předmluvě slibuje, že nám nepředstaví jen slavné autory a potvrzené teorie, nýbrž také nadějné vědce a hypotézy, jež by se teprve mohly proslavit. Autor kromě toho bezpochyby velmi dobře zvládá určitý literární patos, kterým se populárně-naučné publikace vyznačují. A v některých pasážích projevuje básnický talent a mimoděk nám tak připomíná, že (jak s oblibou říká Richard Dawkins) „věda je poezií reality“.

Na druhou stranu je třeba upozornit, že Vývoj života rozhodně nelze doporučit jako úvod do popularizované evoluční biologie. Je nutné si uvědomit, že Lane v jedné knize zpracovává deset témat, z nichž by si každé zasloužilo vlastní publikaci. Za velký rozsah témat, zevrubnost a aktuálnost informací platí autor tím, že (lidově řečeno) „nemá čas všecko vysvětlovat“. Od čtenáře tak očekává určité předběžné znalosti, zejména pak vědomosti z náročných věd, jako jsou biochemie nebo genetika. Laneova úspěšná kniha tak bohužel nepřipomíná léty ověřené zábavné úvody do mainstreamové genocentrické evoluční biologie, jako jsou Sobecký gen od Richarda Dawkinse nebo Červená královna Matta Ridleyho, ale spíš knihu Stručná historie času kosmologa Stephena Hawkinga – knihu, kterou každý laik obdivuje, ale málokdo ji skutečně dočte nebo jí dokonce plně porozumí.

Nick Lane: Vývoj života. Kniha Zlín 2011. 398 stran

Ondřej Horák je autorem blogu some selfish memes.

http://someselfishmemes.blogspot.com/