Kapitáne, kam s tou lodí

„Když všichni tak všichni,“ řekli si ve filmových Marvel Studios a rozhodli se vedle Spidermana, X–Menů,  Hulka, Iron Mana či Thora přivést na plátna kin i hrdinu z nehrdinovatějších, kapitána Americu. To byl pro nakladatelství BBart signál k vydání  příběhů notorického superhrdinského vlastence v rámci souhrnné série Omnibus.

Se superhrdinou známým jako Captain America byl ovšem vždycky kříž. Zatímco Batman se specializuje na potírání zločinu (který je zdá se věčný) a Superman podle Umberta Eca především opatruje kapitalismus (přes jisté potíže to také nevypadá na brzký skon), postava vytvořená k potírání nacistického Německa se smrtí Führera zdánlivě ztratila smysl své existence. Proto byl také kapitán již po roce 1948 pro nezájem čtenářů uložen k ledu. Ne však na dlouho. V  šedesátých letech se Steve Rogers (jak zní hrdinovo civilní jméno) těšil velké oblibě coby leader superhrdinského týmu Avangers a tato popularita mu přes několikeré úmrtí a znovuoživení vydržela až dodnes.

České publikum může Kapitána znát především z vyvedené série Ultimates, kterou taktéž vydal BB art. Zatímco ale mezi ostatními současnými superhrdiny působí archaický správňák Captain America jako ironický kontrast, v samostatném sešitu to má mnohem těžší, protože morální jednoznačnost už se nějakou dobu nenosí.

První obtíž je už v nalezení odpovídajícího nepřítele. V zásadě se musí jednat o mezinárodní hrozbu největšího formátu. Bez hitlerovského Německa a Stalinova Sovětského svazu ovšem zbývá nanejvýš tak pár muslimských teroristů schovaných v poušti, kteří zkrátka nejsou zdaleka tak atraktivním soupeřem. Podle tvůrců komiksu se navíc americká veřejnost nemůže ani pořádně shodnout na tom, zda měl v minulém desetiletí Kapitán prohánět spíše Saddáma Husajna,  nebo George W. Bushe.

Proto v roce 2004 sáhl scenárista Ed Brubaker ve třech titulech sdružených do sešitu Omnibus ke klasice, která vždy zabere. Nacistický pohrobek a věčný soupeř Red Skull spolu s nástupci stalinismu Winterem Soldierem a Alexandrem Lukinem. Ano, Captain America vlastně nemá na výběr, než porážet padesát let staré duchy. Zatímco v Ultimates je podobná situace podaná s jistou ironii (největší tým superhrdinů má jen jediného adekvátního soupeře: nacistické mimozemšťany), Captain America zůstává smrtelně vážný.

Navíc, není-li čtenář zrovna nekritický obdivovatel amerického politického stylu, bude při četbě podroben mnohým utrpením. Ačkoliv Kapitán kope pouze za Ameriku, pohybuje se neustále v „Hlavním velitelství mírotvorných jednotek spojených národů“ anebo pronáší hlášky typu „Ten chlápek je masový vrah a terorista. Víme, že to udělal, ale přišít mu to nemůžeme.“ Tato slova snad tvůrci vzali přímo z úst některému ministru obrany při obhajobě mučení na Guantanamu. Nejvíc fascinující, pakliže budeme pokračovat v politickém čtení, je ovšem tradiční Kapitánův štít se hvězdou a pruhy. Tento zdánlivě obranný prostředek je pravidelně používán k  zneškodnění nejrůznějších protivníků v libovolném množství. Ačkoliv tedy Captain America na všechny v jednom kuse útočí, působí dojmem, že se vlastně pouze brání.

Přičteme-li k tomu již poněkud profláknuté fotorealistické ztvárnění (že to jde i jinak dokazuje například skvělý Daredevil, kterého BB art nedávno také vydal v sérii Omnibus), vychází nám ze sbírky Captain America Omnibus docela příjemná detektivka s poněkud nezáživným hlavním hrdinou a pořádným americkým patosem.

Ed Brubaker, Steve Epting: Captain America omnibus 1, BB art/Crew, 2011, 312 stran.

Stefan Segi