Příběhy buzíčků města pražského atakují především svou obálkou

Queer literatura je oblast, o které jsme se v Lógru ještě nikdy nezmínili. Nezbývá než v tomto směru přiznat chybu, jelikož je to fenomén zásadně reflektující dnešní dobu v tom nejlepším smyslu slova. K nápravě mě donutila sbírka povídek Buzíčci, kterou vydalo nakladatelství Host Janu Folnému. Ten není na poli queer žádným nováčkem – již v roce 2006 vydal knihu Od sebe / k sobě, což byla údajně „nejlepší bisexuální novela Prahy 6 o Irsku všech dob“.

Vzhledem k tomu, že se knižního designu Buzíčků ujal Martin T. Pecina, není překvapením, že zaujme hned na první pohled. Extravagantní queer design zajistí, že nezaujme pouze vás, ale i spoustu mužů, kteří vás s knihou uvidí. Jezdit s knihou v pražských tramvajích – místech, kde kvete onen pověstný český konzervatismus, v němž „homouš je prostě buzna je prostě teplej je prostě fakt nechutnej a hlavně nemocnej a jestli to čteš, tak si taky buzna. Tfuj!“ – pro mě bylo obrovským zážitkem.

Původní význam slova queer je „podivný, zvláštní“ a jak zmínila anglistka Sylva Ficová v pořadu Liberatura, konotace tohoto pojmu je taková, že kdo je queer, jde šejdrem, na rozdíl od těch, kdo jsou „straight“. Od příběhů ze sbírky Buzíčci jsem tedy očekával ujetost, šílenost, vtip a hlavně neotřelost. Povídkou, která všechny tyto parametry splnila, je ale pouze ta první, která nese stejný název jako celá sbírka. Slovem, které ji však charakterizuje nejpřesněji, je údernost. Hned v první větě zjistíte, do jakého světa jste vstoupili a co musíte přijmout, pokud chcete číst dál: „Ahoj, všechny buziny, buzíci a buzíčci, co tohle čtete!“ Pravděpodobně každý heterosexuální čtenář po této větě zauvažuje, zdali číst dál, nebo ne.

Povídka Buzíčci je přepisem homoblogu HIV pozitivního ztroskotance, který se považuje za největší hvězdu českého homosvěta a je dle svých vlastních slov „k sebeopíchání“. Forma povídky je skutečně unikátní, jelikož to, co čtenáři v úvodu připadá jako podivné slohové cvičení ze střední školy, se v závěru ukáže jako promyšlená hra.

redakčně zkráceno

Marek Dobrý

Folný, Jan: Buzíčci. Host, Brno 2013. 253 stran.

 

V růžovém čísle si zbytek recenze přečtou nejen všechny buziny, buzíci a buzíčci, ale i vy.

Koupit