Kultovní komiksové kombo: Sin City

Jak už to dnes bývá – s očekávaným filmovým trhákem se zalesknou očka i nakladatelům a knihkupcům. Knihy půjdou na odbyt. A tak s premiérou filmu Sin City 2: Ženská, pro kterou se zabíjí (22. srpna v USA, 4. září 2014 v českých kinech) v Comics Centru znova vychází kompletní série prvních tří dílů tohoto slavného komiksu Franka Millera. Ti, jimž Sin City chybí v domácí knihovničce, si mohou říct: GOD BLESS YOU HOLYWOOD!

(red)

Sin City je největším a nejdéle vytvářeným dílem scénáristy a režiséra Franka Millera a řadí se k nejúspěšnějším a nejrozsáhlejším autorským komiksům vůbec. Zajímavé je, že se děj nevyvíjí chronologicky v souladu s pořadím jednotlivých knih, navíc se příběhy různě prolínají a doplňují. Právě tento přístup dává Millerovi mnohem větší prostor k dějovým i vizuálním experimentům.

První díl „Drsný sbohem“ tvoří soubor třinácti kapitol, které původně vycházely na začátku 90. let na stránkách magazínu Dark Horse Presence a uvádí čtenáře do drsného světa, v němž se Marv vydává pomstít vraždu své lásky. Po obrovském úspěchu u fanoušků komiksu po celém světě se Miller rozhodnul v Sin City pokračovat. Nechtěl ovšem přijít o hlavního hrdinu a tak druhý díl „Ženská, pro kterou bych vraždil“ vrátil v čase před jedničku. To mu zároveň umožnilo vytvořit odkazy na děj z první knihy a některé scény zopakovat z jiných pohledů. Třetí díl „Velká tučná zabijačka“ tak mohl dostat pro změnu velmi rychlý a přímočarý děj, který se odehrává během pouhých pár hodin.

Všech sedm knih má nezaměnitelný výtvarný styl. První, druhý a třetí díl se navíc vyznačují tím, že v nich Frank Miller používá pouze bílou a černou barvu, žádné doplňkové. Celou sérii, která je v současné době opět k dostání, překládal šéfredaktor vydavatelství Comics Centrum Václav Dort. „Bylo třeba sladit americké slangové výrazy, dvojsmysly a narážky, které Miller často používá a zakomponovat je do českého textu, aby nedošlo k posunu významu a aby zároveň nebylo nutné knihu doplnit množstvím vysvětlivek. Vzhledem k tomu, že je Miller autorem kresby i scénáře nesmělo při překladu dojít k porušení velmi křehkého tempa textu ve vztahu k obrazu,“ vysvětluje Václav Dort.