Inteligentní literární pop (2. část)

Po Food Junkie od Kallentofta pro vás máme pozastavení nad  úspěchem první knihy ze série o  detektivovi Cormoranu Strikovi. Na jaře 2015 vyjde česky druhý díl – Hedvábník.  (red)

Sluší Rowlingové pindík?

Neobvyklý příběh okolo knihy může být další důvod, proč si ji čtenář koupí. Nemusíte mít myslivnu jako Karel Janeček, aby vám došlo, že bestsellery se nestávají jen mimořádné dojáky a zvlhčovače kalhotek. Někdy se přihodí, že i v nudném světě čtení se uděje kauza. Bulváry a lajfstajly přeplněné čerstvými odhaleními, sem tam prozrazeníčko ze zákulisí a na závěr špetka fascinujících objevů. A v pozadí toho všeho není Golda, ale kniha. Přesně taková věc se stala s detektivkou Volání Kukačky.

Na obálce je totiž jako autor uveden jistý Robert Galbraith. Toho ale jaktěživ nikdo neviděl, nečetl, neslyšel. Volání Kukačky není špatná detektivka. Neotočí se vám z ní bulvy naruby, ale je čtivá, odehrává se v zajímavém prostředí a navazuje na tradici klasických detektivek, v nichž se nemalují krví hákáče po zdech za zvuku motorových pil, ale spíše přemýšlivý detektiv tak dlouho skládá střípky dohromady, až se všechno objasní. Skvělá četba na dovolenou. Není samozřejmě obvyklé, aby čtivé a svižné dílo sepsal někdo, kdo vlastně neexistuje.

Tajemství se v příbězích vyskytují proto, aby se prozradila. Proto se zničehonic začalo mluvit o tom, že Robert Galbraith je ve skutečnosti J. K. Rowlingová, autorka superúspěšné sedmidílné série o Jindrovi Hrnčířovi z Bradavic. Nakonec do této hádanky o jedné známé vstoupili literární vědci se svými počítači a spočítali, že jazyk Roberta Galbraitha je mimořádně podobný tomu J. K. Rowlingové. Věda je pes, a tak se J. K. přiznala. Chtěla si prý, s nadsázkou řečeno, vyzkoušet, jak se píše s pindíkem v trenýrkách.

Žádná reklama světa nemůže disponovat podobnou silou jako takový příběh knihy. Slavná spisovatelka převlečená za muže píše v anonymitě detektivku! Vše se podařilo a výtisků Volání Kukačky se prodalo tolik, že by se ze zisku daly postavit nové Bradavice. V České republice se vydání ujalo nakladatelství Plus. Zvládlo to rok poté, co došlo k vydání v originále. Rychlost zde hrála jistě prim, jelikož každá kauza jednou zmizí v zapomnění. Plus si ale zaslouží obrovskou pochvalu i za to, že v procesu vydání, který musel proběhnout nezvykle rychle, neubral nic na kvalitě a překlad svěřil do rukou skvělého Ladislava Šenkyříka, který bývá většinou zárukou, že úroveň knihy nespadne pod hranici únosnosti.

Marek Dobrý

Ještě nemáte dvanáctý Lógr? Honem to napravte!

Koupit