Cena Jiřího Ortena. Kdo z mladých letos zazáří?

Mladí spisovatelé, básníci a vůbec pisálkové všeho druhu se už třesou po celém těle a datlují zubama nedočkavostí, jak dopadne letošní klání o Cenu Jiřího Ortena.  Je to opravdu pestrý výběr zahrnující od nejintimnější lyriky přes brutální kritiku současné vyprázdněné materiální společnosti až po zpověď veterána z Afghánistánu téměř vše, co vás napadne. A možná i leckdy víc než to. A my jako časopis literaturu bedlivě sledující, nastavující jí nemilosrdné kritické zrcadlo a z moci nám svěřené vzděláním ji hodnotící nemůžeme samozřejmě zůstat pozadu.

Proč nebrat fantastické a hranaté kraje

Letošní výběr zahrnuje celkem dvacet šest (26) titulů. Z toho jedenáct (11) je prozaických a mnozí už tuší, že patnáct (15) je počet básnických sbírek. My se v Lógru rozhodli, že se podíváme podrobněji na prozaické tituly. Jednak proto, že loni zvítězil Ondřej Hanus se svými sonety, takže letos by měly být na řadě povídky a romány, a jednak proto, že jich je ve výběru o něco méně než básní. A velmi snadno se z nich vybírá tzv. Lógrtip, tedy výběr tří kandidátů, který podle nás může (anebo nemůže) o prvenství v této ceněné ceně usilovat. Pohleďte na náš mengeleovský výběr:

Z 11 knih zaslal 3 do soutěže Fragment – my v redakci tomuto triumvirátu říkáme Fidlerová–Burdová–Vebrová Trio. Draci, sirény a duchové. To nejprve zjistíte, že když se narodíte přesně v pátek třináctého, máte prakticky jistotu, že se z vás stane zaklínač, ať už to v tomhle nebo jiném světě znamená cokoli. Ovšem když zaklínač, tak taky král draků, spousta dobrodružství, kouzel, intrik a kamarádek krále. Když vás omrzí draci v oblacích, vrhnete se do moře, kde ale bacha na sirény. Naštěstí je však mezi nimi jedna, která trpí stejným syndromem jako Pretty Woman nebo Malá mořská víla – ráda by odsud pryč. Všechno nakonec zařídí láska a vy se můžete vrhnout do poslední z Tria – k rodině Ducháčkových. Neposedné duše děti, strašidelný zámek, samá lumpárna a skopičina. Zkrátka hity sezony a nejžhavější kandidáti. V Lógru ale píší barbaři a tak tyhle tři knihy z výběru škrtli.

Z podobných důvodů jsme byli nuceni ignorovat i Tessyru Luďka Wellarta, neboť je to první z připravovaných knih několikaletého projektu, je nutné si na něj připravit pas a je o hranaté zemi a „zatraceně sexy Lianě“, což intelektuálové mezi námi žijící v zemi Proustovo prostě nerozdýchali. Ale třeba se můžeme těšit na českého George R. R. Martina.

Trhněte si

Máme tedy 7. Opět ovšem zapůsobí Fragment-efekt: zbývající čtvrtá kniha tohoto nakladatelství má v anotaci napsáno „co se škádlívá, to se rádo mívá“, a to bohatě stačilo, abychom knize Andrey Kabeláčové Trhni si poradili, ať se s Ortenem nezahazuje a míří rovnou na Magnesii Literu, kde by mohla být skvělým pendantem Protektorátní Prahy.

Zbývá 6. Pak je tady Marie Patová se svým domovem Domovem, které vydala nám blízká ústecká h_aluze, ale nějak jsme je zapomněli kontaktovat a knihu tak neměl kdo recenzovat. Naopak Krylovu kytaru Michala Šefary jsme objednali, ale to zas ignorovali v Beletrisu.

A zpověď válečného veterána Pavla Stehlíka jsme původně chtěli zařadit jako ironický škleb, ale nakonec se nám to téma zdálo natolik vážné, že bychom o něm nemohli napsat nic. A tak nakonec zůstala trojice nejlepších, které tímto komplikovaným sítem prošly:

Natálie Kocábová a její Tohle byl můj pokoj

Miroslav PechOhromně vtipnými videi

a Alibi na příští noc Lukáše Vavrečky

V následujícím týdnu vám přineseme recenze na zmíněné tři publikace a vy tak můžete spolu s námi trnout, zda se do užšího výběru, který bude znám někdy v polovině dubna, některá z nich dostane, anebo dostanou na frak.

Seznam všech přihlášených najdete zde.

 

Dominik Melichar