Kraftwerk: O hudebním božstvu se dvěma tvářemi

 

Když v prosinci skupina Kraftwerk po několika letech opět navštívila Prahu, články o jejím koncertu psaly v podstatě to, co vždy – přijeli průkopnici, kmotři, otcové nebo praotcové elektronické hudby. Německý kvartet na oplátku předvedl v podstatě to, co vždy – dokonale stejnou show s dokonalým zvukem i obrazem.

6

Pro častější návštěvníky nenabízí Kraftwerk na svých koncertech příliš překvapení. Čtveřice mužů stojí u pultíků, na kterých cosi kutí za doprovodu velkoplošné projekce. Sem tam se něco nepovede, ale jinak je průběh celkem předvídatelný. Ani setlisty se s výjimkou jedné až dvou položek příliš neobměňují. Skupina se neustále probírá svou tvorbou z let 1974 až 2003 a různě ji přepracovává do nových a novějších verzí. Snad největší posun zaznamenala od svého vzniku v roce 1975 píseň Radioactivity (Radioaktivität). Původně slovní hříčka kombinující rozhlasové vysílání s rádiovým zářením se v 90. letech proměnila na varování před nebezpečími spojenými s jadernou energií. Z textu vypadly odkazy na rozhlas a místo nich přibyly zmínky o Černobylu nebo Hirošimě. Japonsku patřila i další proměna z roku 2012 reagující na havárii elektrárny Fukušima.

7

Kraftwerk se sice prezentuje osmi alby vzniklými v průběhu třiceti let, jejich časový záběr je ale mnohem širší, a to v obou směrech. V hudbě i v textech se střídá nostalgie s vizionářstvím, retro-futuristický vizuální doprovod zvládá obojí najednou. A tak se u vstupu na koncert rozdávají papírové brýle jako z padesátých let, aby se z posluchačů stali diváci. Staře ale brýle pouze vypadají, 3D projekce je srovnatelná s nejmodernějšími kinosály. Třetí rozměr většinou pracuje s přidanou hloubkou, přičemž čas od času grafika zamíří i směrem k publiku. V jednu chvíli jsou to třeba geometrické útvary připomínající obrazy ruského umělce Lisického z počátku minulého století, jindy zase pixelová grafika nebo noty a houslové klíče. Velmi vděčným momentem bývá závěr písně Spacelab, kdy se na plátně objevuje lokalizovaná mapa a UFO přistávající na místě konání. V případě Prahy letos v prosinci se sice špendlík na mapu úplně netrefil, létající talíř ale poslušně usedl k budově Fóra Karlín. Mimozemským dopravním prostředkem byl ve skutečnosti počítačový model budovy Evoluon, která stojí od roku 1966 v nizozemském Eindhovenu.

8

Stejně jako Kraftwerk odkazuje na různá díla, je také velmi často zdrojem inspirace pro ostatní. Někdy legálně, někdy méně. Německé soudy se v současnosti zabývají dvouvteřinovým samplem, který bez svolení skupiny použil jeden hiphopový producent. Zásadní rozhodnutí, zda má v takovém případě přednost autorské právo, nebo svoboda uměleckého projevu, má teprve padnout. I takovým způsobem Kraftwerk ovlivňuje hudební svět. Mezi ty slušnější interprety, kteří se skupiny zeptali, patří třeba Coldplay. Pro písničku Talk si vypůjčila motiv ze skladby Computer Love (Computerliebe). Netrvalo dlouho a Computer Love se po několikaleté odmlce vrátila na koncerty Kraftwerk v modernější úpravě. Mimochodem, o osamělosti u obrazovky se v ní zpívá už od roku 1981. A zaznamenali jste v poslední době větší množství článků o robotech, kteří nás nahradí v zaměstnání? Kraftwerk už se nechává zastupovat dávno. Svoje robotické dvojníky posílá na rozhovory s médii i na pódium.

9

Jestli se někdy fanouškům splní sen o novém albu s novým materiálem, zůstává stále otevřenou otázkou. Možná to ale ani není potřeba, možná se už podařilo zaznamenat a sdělit vše. Když se Kraftwerk ohlíží dozadu, dívá se současně i vpřed.

10

Jiří Suchomel

 

fotografie z koncertů v Praze, Mnichově a Düsseldorfu: ©Jiří Suchomel

 

 

Tento článek vyšel v Lógru č. 19. Pokud ho ještě nemáte, kupte si ho v našem e-shopu.

Koupit