Každý rok má svá typická slova. Ve světě se pojmenovávají zkratkou WOTY – word of the year. V angloamerickém prostředí se jím letos stal smajlík. Nikoli slovo, ale poprvé v historii konkrétní smajlík. Můžeme se nad tím pozastavit, můžeme být přímo nasraní a znechucení. Ale nic to nemění na tom, že přehled slov, která v roce 2015 ovládla češtinu, ukazují mnohem smutnější realitu.
1. Sluníčkář
Kdyby vás někdo v listopadu roku 2014 nazval sluníčkářem, pravděpodobně byste na něj koukali jak na nabarveného slona. Postačil rok a vše je jinak. Nejvyšší státní činitelé začali toto slovo používat v negativním kontextu a z mnoha lidí, kteří o tom ani nevědí, vytvořili jedním pojmenováním škodnou. Význam slova je asi následující: „Člověk, který si myslí, že lidé jsou v jádru dobří a neměl by se u nich uplatňovat princip kolektivní viny. Zároveň jsou ochotni pomoci lidem v nouzi, bez ohledu na to, zdali se jedná o bezdomovce, Roma, černocha nebo uprchlíka.“ Právě to se stalo letos definicí špatných vlastností. Mysleme si, co chceme. Ať už jste zarytí „sluníčkáři“, nebo byste chtěli „sluníčkáře“ vystřílet. Zeman, nebo Kalousek. Fašista, nebo havlovec. Sparťan, nebo slávista. Důležité je si uvědomit, že používáte nálepku. Účelově vzniklé slovo, které má jediný úkol – získat někomu politické body a očernit člověka s opačným názorem. Chcete v takovém světě žít? Tak dobrou chuť, pokud právě nesnášíte.
2. Pražská kavárna
I druhé slovo, tentokráte tedy spíš slovní spojení, roku 2015, slouží jako nálepka. Tentokrát ale bez významu. „Pražská kavárna“ slouží jako žlutá hvězda našitá na klopě saka. Ta dělala Žida z každého, kdo ji nosil. Bez ohledu na skutečnou příslušnost k judaismu. Stejně tak „pražská kavárna“ označuje vše, co se nelíbí prezidentovi republiky a jeho příznivcům. Ať už v Brně, Ostravě, Chebu, Aši nebo Třebíči, všude se vyskytuje „pražská kavárna“. Bohuslav Sobotka je pražská kavárna, červená karta je pražská kavárna, leckterá hospoda je pražská kavárna, dokonce i čaj může být pražská kavárna. Význam lze tedy definovat přibližně takto: „Pražská kavárna je libovolný jev v Česku, který je potřeba nenávidět, urážet a vyjádřit mu opovržení.“ A proč by mělo toto slovní spojení zmizet? Protože slova by měla nést význam, nikoli výbušninu.
3. Uprchlík
S odpůrci islámu, uprchlíků, teroristů či Islámského státu musím v jednom souhlasit. Uprchlíky v České republice také nechci. Nechci totiž uprchlíky nikde na světě. Uprchlíci by na světě být neměli. Každý by měl žít doma, ať už pro něj toto slovo znamená cokoliv. Dokud budeme nuceni používat slovo „uprchlík“, někde na světě nebude něco v pořádku. Bohužel nežijeme v ideálním světě, a proto bude slovo „uprchlík“ existovat vždycky. Nezbývá mi než doufat, že se svět změní alespoň trochu v lepší místo a příští rok v tomto žebříčku uprchlíky nezmíním. Ani jednoho.