Špatné obálky jsou jako nesprávně nalíčené ženy

Hluboko v nás všech je zakořeněná podvědomá touha po kráse. Naše oči se zaměřují na symetrické a líbivé věci a ve většině případů se jimi snažíme obklopovat. Přestože se mnozí brání a ohání slovy jako povrchnost či prázdnota, bojují za vnitřní krásu a výpovědní hodnotu obsahu, jejich oči nakonec přesto pohltí krásná tvář a jejich pohled upoutají proporčně vyvážené linie zcela stejně jako ostatní smrtelníky.

 

Ne jinak je tomu s krásou u knih. Přestože podle statistiky vybírají knihy dle obalu pouze čtyři procenta čtenářů (jak uvádí Jiří Trávníček), jejich obrovský vliv je zřejmý. Obálka je prvním fyzickým kontaktem s knihou, která v nás probouzí emoce. Je to první dojem, který vede k zaujetí, k následnému otevření knihy a nakonec i k její možné koupi. Avšak náš rozsáhlý a svým způsobem přesycený knižní trh je doslova zaplaven nepovedenými, kýčovitými a až trapně smutnými obálkami, které však mají obrovskou moc. Dokážou zakrýt povedený obsah, snížit hodnotu četby i ponížit váhu určitého pohlaví.

 

Semeniště nepovedených knižních obálek bují v sekci s názvem „ženské romány“. Tato sekce je dokonalým příkladem toho, jaké obálky by neměly vznikat. Průměrné obálky ze sekce ženské romány jsou jako ženy, které se nikdy nenaučily správně líčit. Rtěnka je všude, jen ne na rtech, řasenka se vyskytuje více na víčkách než na řasách a odstín make-upu zcela nekoresponduje se zbytkem těla…

 

Sloupek Kristýny Doležalové vyšel ve 34. čísle magazínu Lógr s tématem DESIGN. Objednat si jej můžete v našem e-shopu.