Prahou fouká studený vítr, na horách padá první sníh a fanoušci komiksu se těší na pátý ročník KomiksFESTU!, který proběhne 30.10-6.11.
S pořadatelkou Janou Fantovou jsme si povídali o tom, co nás na KomiksFEST!u čeká.
Osobně mi přijde, že se návštěvnost KomiksFEST!u každoročně zvyšuje.
„Ano, podle jednotlivých výročních zpráv návštěvnost opravdu stoupá. Je to hlavně tím, že se rok od roku rozšiřuje počet míst, na kterých se koná, spolupracujeme se stále více galeriemi. A stále víc lidí chodí i na zahájení. První ročník probíhal ve Světozoru, loni i letos už jsme zhruba na dvaceti místech. Co jsme schopní spočítat je kolem dvou tisíc prodaných vstupenek, ty se ale prodávají jen na soboty, divadla a kina. Co se týká výstav a vernisáží, tam účast jen odhadujeme.“
Zdá se mi, že festival probíhá i v poměrně exkluzivních prostorách, například ve věži Novoměstské radnice. Má nyní komiks větší prestiž?
„Já doufám, že ano! Je štěstí, že v galeriích jsou lidé, které komiks zajímá a jsou mu nakloněni. Ať už se jedná o jednotlivé lidi nebo celé galerie. Daří se nám tak navazovat dlouhodobou spolupráci třeba s Novoměstskou radnicí, s Francouzským institutem, Podzemním antikvariátem, NODem. A pak se každoročně mění část galerií, se kterými spolupracujeme, podle toho, jestli výstavy, které v nich chceme představit, zapadají do jejich plánů. Výhoda je, když mají autoři akademické zázemí, vystudovali nějakou uměleckou školu. To je případ třeba Karla Jerie, Jiřího Gruse, Tomáše Kučerovského nebo i dalších. V galeriích je lépe znají a o to ochotněji je vystavují.“
Z dlouhodobějšího hlediska mi přijde, že zatímco dřív komiks neměl dobrou pověst a byl brán jako malůvky pro děti, postupně se to dostává skoro do opačného extrému…
„KomiksFEST! je od začátku zaměřený na dospělé čtenáře a dáváme na ně větší důraz. Nicméně komiks je velmi specifické médium a je důležité, aby se jej lidé vůbec naučili číst, propojovat obraz s textem. Kvůli tomu dáváme v poslední době prostor také komiksu pro děti. Pokud si čtenáře chceme vychovat, musíme oslovit i ty nejmladší. Letos spolupracujeme s Albatrosem. V rámci festivalového týdne se jedná o jedno dopoledne.“
Není škoda, že komiks v Čechách nemá žádný svůj časopis?
„Problematické to je, ale vychází třeba fanziny, teď se chystá opět nové číslo AARGH!. Spíš je to tak, že někdo vydá pár opravdu povedených čísel, ale pak dojdou finance a na tento typ periodika se peníze shání dost špatně.“
Jaký je tedy obraz komiksu v českých médiích?
„Já si myslím, že se to výrazně zlepšuje. I tím, že dorůstají redaktoři, kteří jsou ke komiksu vstřícnější. Je tu lepší povědomí o pop kultuře jako takové, ať se jedná o počítačové hry nebo fantasy. A také vychází víc komiksových knížek, takže je víc o čem psát.“
Na programu KomiksFEST!u mě překvapilo množství divadelních adaptací komiksu.
„Skoro polovina z nich jsou představení loutková. V tu chvíli je to jak pro výtvarníky, tak scénografy zajímavější práce co se komiksové estetiky a stylizace týče. A pak samozřejmě musí zaujmout téma. Loni tu bylo Pandemonium od Naivního divadla Liberec nebo scénický komiks Vojty Švejdy, letos například Fagi a druhým rokem Jožka Lipnik a kultovní Pixy.
Na letošním komiksFEST! jsou pozvaní i zahraniční hosté, třeba profesor washingtosnké univerzity José Alaniz. Jak jste ho vůbec vytipovali?
„Zrovna tady to bylo snadné, protože jsme se osobně poznali na komiksovém festivalu v Poznani a on se potom jel podívat do Prahy. Jeho specializací jsou slovanské jazyky, takže do Evropy jezdí často. Zajímá se hlavně o Rusko, ale v současnosti chystá knihu o českém komiksu. Jeho přednáška je zaměřená na americký komiks, ale pro něj je to i studijní pobyt, bude tu celý týden a doufá, že se tu dozví zase něco nového ke své knize.“
Tušíte, jak se u nás komiks probírá v akademickém prostředí? Ve Spojených státech je to poměrně běžné.
„Já sama mám o teorii komiksu víc knih ze Států než z Čech, ale i tady se situace zlepšuje. Třeba na Fakultě humanitních studií o komiksu přednáší Michal Uhl, na Univerzitě Palackého zase Martin Foret. Ten o komiksu napsal tři diplomové práce z různých pohledů, teď o něm píše dokonce dizertační práci. A pak také teoretik umění Tomáš Pospiszyl. Ten hodně pomohl prestiži komiksu, když se jako akademicky vážená osoba začal zabývat „pokleslým médiem“. Na Filosofické fakultě v Praze přednáší ještě Pavel Kořínek, který se věnuje i manga komiksům.“
Bude vůbec nějaká manga i na KomiksFEST!u?
„Nebude, ale příští rok bychom chtěli představit korejské a vůbec asijské komiksy, takže tam se nějaká manga možná dostane . I letos tam ale lze najít evropské výtvarníky, jejichž projev je manze hodně podobný.“
Další zahraniční host je autor známé Alanovy války Emmanuel Guibert.
„Ten přiveze výstavu, která souvisí s jeho pobytem v Japonsku. Je to spíš představení jeho cestovního deníku, obrázky, které si maloval na cestách, malby lidí, krajin. Najdeme tam ale i malby na plátno nebo hedvábí, tedy klasické japonské techniky. On sám ale zpracovává hlavně politická témata. Za komiks, který se věnuje válce v Afghánistánu, dokonce dostal Eisner Award.“
Čím to vůbec je, že se teď tolik komiksů věnuje politickým tématům, hlavně pak válce v bývalé Jugoslávii, Iránu…
„Podle mě to je spíš díky tomu, jaké je komiks médium. Dokáže i náročná témata podat přístupněji, než by dokázala kniha, a sugestivněji než film. Ale je to dost možná jenom vlna. Stejně jako politické komiksy vycházejí i komiksy superhrdinské nebo např. s gay tematikou.“
Dá se srovnat český KomiksFEST! se zahraničními festivaly?
„Určitě se to nedá srovnávat třeba s Francií, ale v rámci střední Evropy je to kvalitní festival. Letos probíhá pátý ročník a je to velký úspěch. Stále máme podporu Ministerstva kultury, stále s námi chtějí spolupracovat galerie. Určitě jsme na dobré cestě, koncepci máme podobnou jako kdekoliv jinde. Jsou tu přednášky, výstavy, filmy, divadla, workshopy. Snažíme se využít vše, co médium komiksu jako takové nabízí.“
A jaké jsou plány do budoucna?
„Já sama jsem s koncepcí spokojená, ale určitě by bylo pomohlo vylepšit finance. Lidé už jsou zvyklí na termín prvního listopadového týdne. Možná by bylo lepší přivézt víc zahraničních hostů a víc výstav, zatím se ale snažíme představovat hlavně české, byť třeba méně známé tvůrce.“