Když anděl přijde o křídla, musí zůstat dole na zemi, dokud mu nedorostou nová. To může trvat i několik set let. Navíc během té doby musí dělat anděla strážného. A to ne každý anděl dobře snáší. V nakladatelství Plus vyšla zajímavá publikace, komiksová sbírka Anjel českého autora Jakuba Königa. Jedná se o kolekci stripů původně vycházejících jako webkomiks. Obdobné sbírky světových autorů jsou poměrně běžné, u nás se ale jde o raritu.
Hlavním hrdinou je anděl, který se pravděpodobně jmenuje Anjel (jak sbírka, tak původní webkomiks jsou v představování postav velmi stručné). Svá křídla vyměnil za sirky a tři kartony cigaret, jen aby si je ihned na to nechal ukrást. Čekání na zemi si krátí kocovinou a drogami. Ovečky jemu svěřené chrání především před štěstím a jediné, co mu jde celkem dobře, je hádat se s depresivní bezhlavou jeptiškou, schizofrenní kostrou a Bohem, který má docela hezká prsa.
Námět je sice velmi zajímavý, bohužel ale nepříliš dobře využitý. Deprese a životní styl postav poměrně rychle ztratí na poutavosti. Hlavní postavy jsou vesměs zkrachovalé existence trávící veškerý čas v hospodě. Ne, že by každý hrdina musel být Mirek Dušín, ale Anjel je například schopný několik stripů prosedět s pozvraceným tričkem.
Nejvíce dílů se věnuje právě filozofii nad půllitrem (například když Anjel medituje na téma „I pivo může být kamarád.“). Pokouší se o humor, příležitostně úspěšně. Ve většině případů by ale čtenářův smysl pro humor potřeboval podporu v podobě rajského plynu. Druhá, podstatně menší část stripů, je také opilecké tématiky, navíc ale přináší přebalem slibovaný „nečekaný teologický rozměr“. V komiksu, kde jsou hlavními postavami anděl, Bůh a další nadpřirozené bytosti není tento rozměr zrovna nečekaný – naopak. A zde se autorovi podařilo několik opravdu dobrých vtipů.
Je škoda, že Jakub König nedokáže udržet integritu postav. Ty hned několikrát popřou to, co tvrdily o pár stripů dříve. Anjel se nemůže dočkat návratu do nebe, jen aby se poté rozpomněl, jaká je tam vlastně nuda. Postavy občas dokonce projdou kompletní proměnou. Nejvíce to je vidět na příkladu pana Kostry, který v polovině bez varování přejde od schizofrenního kostlivce s rozdvojenou osobností k opilé Smrtce zamýšlející se nad slovními hříčkami a parafrázemi typu „Když je člověk mrtvej, tak má koukat, aby byl… mrtvej.“ Osobně mi toto nejvíce vadilo u postavy Boha. Několik lepších vtipů si zakládalo na strategicky umístěných bublinách zakrývajících jeho/ její poprsí, jen aby se od tohoto motivu později upustilo.
Velmi snadno lze poznat, že kresby se ujal autor sám a že s ní neměl mnoho zkušeností. Políčka nejprve byla fyzicky nakreslena, a to vcelku dobře. Neuměle, ale atmosféricky. Poté však byla velmi špatně zdigitalizována a následně upravována. Na internetu jsou navíc vystavena silně komprimována. Kvalita i atmosféra tím velmi utrpěla. Některá políčka jsou také kreslena jinou technikou nebo stylem než ostatní. Výsledek je tak nepříjemně eklektický.
.
Autor jedno pole stripu používá opakovaně, případně jej pouze drobně upravuje. To samo o sobě působí vcelku dobře, bohužel se ale také několikrát stane, že představí nové políčko zobrazující stejnou postavu jinak. Sám Anjel má asi čtyři různé podoby, které si vůbec nejsou podobné. Navíc z kontextu není vždy poznat, o koho že se přesně jedná a identitu postavy je tak možné odhalit až po několika stripech. Ze stejného důvodu je velmi snadné si napoprvé splést postavu Ďábla a Boha.
Sbírka obsahuje 130 dílů, tedy o něco více než třetinu z aktuálního počtu zveřejněných stripů. Pochvalu zaslouží editor, kterému se většinou podařilo vybrat ty zajímavější. Grafické zpracování číslování stránek inspirované ovládacími prvky na webových stránkách pak představuje milý, inteligentní detail. Stripy byly oproti webové verzi graficky upraveny, text v bublinách nahrazen čistým, snadno čitelným. Také je většina stripů vytištěna černobíle, přestože byly původně nakreslené barevně. Paradoxně tak vypadají mnohem lépe.
Komiks Anjel zdaleka není určen pro každého. Celý projekt je zajímavý, ale slabý. Nezbývá než doporučit si jej nejprve pročíst na internetu a knihu si případně pořídit jako sběratelský předmět. Ostatním zájemcům o černý, teologický humor je pak možné doporučit třeba film Dogma Kevina Smithe.
Jakub Köhnig: Anjel. Plus, Praha 2011. 136 stran.