Kanaďan Bryan Lee O‘Malley je považován za zázračné dítě světového komiksu a Scott Pilgrim je podle všeho zázračným dítětem zázračného dítěte. Paperbacky s příběhy flákače z Toronta vzaly prodejní žebříčky útokem, film dokázal zaplnit multikina diváky, kteří jinak o komiks nezavadí, a to ještě nebyla řeč o připravovaných počítačových hrách nebo verzi komiksu pro mobilní telefony. Čím je O´Malleyho výtvor tak výjimečný? Kde je schované kouzlo Scotta Pilgrima?
Klíč k pochopení je třeba hledat v osmdesátých letech, kdy skončila takzvaná stříbrná éra amerického komiksu. Tehdy došlo ke zcela zásadní proměně komiksového čtenáře. Dychtivý prepubescent a natěšený gymnazista ustoupili zvídavému vysokoškolákovi. Vlády nad komiksovým světem se ujal čtenář mezi devatenáctým a pětadvacátým rokem života. Tento lidský druh je sice stále fascinován klasickým superhrdinským komiksem, vyžaduje ovšem někdy i poněkud větší intelektuální náročnost. Vrcholná díla Franka Millera a Alana Moora jsou určena právě tomuto publiku. Oba britští autoři nabídli čtenářům díla, která také bývají označována jako postmoderní komiks.
Moore v přelomovém grafickém románu The Watchmen spojil napínavý příběh s nesmírně propracovaným převyprávěním celé superhrdinské tradice, kterou zahájil Superman ve třicátých letech. Také Frank Miller zareagoval na Ecovu kritiku nečasovosti superhrdinského světa i na slavný pamflet The Seduction of Innnocent, který v padesátých letech zahájil kastraci hrdinů ze zlaté komiksové éry. Jeho slavný Návrat temného rytíře přivedl na scénu stárnoucího Batmana, který se musí vypořádat s nástrahami své bohaté minulosti i s Ronaldem Reganem. Toto postmodernistické dvojí kódování, kdy synchronicita, tedy rovina příběhu, je neustále konfrontována s diachronní rovinou, tedy s komiksovou tradicí, ovšem vyžaduje pro hlubší pochopení adekvátní publikum. A zosobněním tohoto publika je Scott Pilgrim.
Pilgrim je „nerd“. Je mladý, inteligentní, notorický flákač a jeho zájmem jsou superhrdinské komiksy, staré videohry a alternativní rock. Podobné postavy The Big Bang Theory, The IT Crowd či Spaced, jejichž hrdiny spojuje právě okouzlení populární či přímo brakovou kulturou. Tito komičtí antihrdinové sáhodlouze a do hloubky rozebírají různé aspekty Supermana a velkou část života tráví hraním her na konzolích.
Je tu ovšem něco, co komiks o Scottu Pilgrimovi vyděluje z řady komických sérií o nerdech. Povšimněme si, že ve všech výše jmenovaných seriálech jsou oni šťastní zoufalci konfrontováni s představou většinové společnosti. Špičkoví fyzikové z The Big Bang Theory v běžném životě prohrávají se schopnou blondýnkou Penny, zatímco sociálně retardovaní ajťáci Roy a Moss mají svojí šéfovou Jen, která sice neví vůbec nic o počítačích, zato obstojně zvládá základní prvky mezilidské komunikace. Tyto kontrasty pomáhají ukázat komické hrdiny jako ztroskotance svého druhu.
Přestože je Scott Pilgrim nezaměstnaným znalcem komiksů, špatným baskytaristou a fandou videoher, ani jednou není zobrazen jako loser. Tento paradox je způsobený vypravěčským postupem, který zobrazuje nerda nikoliv jako směšnou postavičku z perspektivy pobavené většiny, ale předvádí nerda očima nerda. Jak jinak bychom v jednom z úvodních panelů mohli číst „Scott Pilgrim – Hodnocení: Boží“. V tomto pohledu sama na sebe je hlavní hrdina neporazitelným bojovníkem, neodolatelným svůdcem a instrumentálním virtuózem. Pokud jde o autenticitu prožitku z mládí, nic se nevyrovná divokým punkerkám z Love and Rockets (BB/art 2009). Scott Pilgrim zato neodolatelným způsobem zachycuje čtenáře komiksů pohledem čtenáře komiksů a vykresluje všední život jako kombinaci počítačových her a superhrdinského čtiva. Takže pokud vám něco říkají pojmy jako Mortal Combat, Nintendo, manga, CSNY nebo Bollywood, můžete si v klidu vychutnat Vypečený život flákače. Zatímco ještě nedávno byste byli přinejmenším za podivína, dnes kultura nerdů hýbe světem. Tedy světem komiksu, prozatím.
O’Malley, Bryan Lee: Scott Pilgrim 1 – Vypečený život flákače. BB/art, Praha 2010. 167 stran.
%%wpcs-18%%-date%%id%%