Když se řekne kniha, hodně lidí si představí detektivku, komiks nebo román. Kromě toho však může kniha nabýt mnoha dalších, neobvyklých rozměrů. Jedním z nich je bibliofilské vydání nebo také bibliofilie, která spojuje literaturu a umění v jedinečný umělecký artefakt. Proč jsou bibliofilie vzácné a jejich cena je obvykle vysoká? Vyplatí se pořídit si takovou knihu? Čím je zajímavá? Jak bibliofilie vzniká, kdo všechno se na jejím vzniku podílí?
Bibliofilie vycházejí obvykle v limitovaném počtu kusů. Není to záměr, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale výroba dalších kusů bohužel není často technologicky možná. Proces vzniku bibliofilií vysvětlí Rudolf Leška, spolumajitel nakladatelství Teapot, které se na výrobu krásných knih specializuje.
Rudolfe, co vás přivedlo k myšlence vytvářet bibliofilská vydání knih?
Spolu s kamarády a společníky nakladatelství, Martinem Nedvědem a Lukášem Novosadem, jsme měli myšlenku, že bychom rádi vytvářeli něco, co bude vidět jako hmatatelný výsledek naší práce. Všichni se jinak živíme prací, která je svou povahou nehmotná – Martin vede hudební vydavatelství, Lukáš působí jako redaktor, já jsem advokát. Současně jsme si přáli vytvářet něco hezkého, s přidanou hodnotou, co bude přinášet lidem radost, bude to trvat a růst na hodnotě.
Vaše nakladatelství se jmenuje Teapot, proč?
Knihu má mnoho lidí spojenou s příjemnou chvílí, kdy se zastaví a často si literaturu vychutnají se šálkem dobrého čaje v ruce. Teapot, neboli čajová konvice, je pro nás symbolem takové chvíle, neuspěchaného času.
Jak vypadá bibliofilie ve vašem pojetí?
Naše knihy jsou typické bibliofilie, to znamená, že každý kus je skutečně unikátní, ručně vyrobený a s originály výtvarných děl různých grafických technik (litografie, mezzotinta, suchá jehla) předních českých výtvarníků. Na trhu mají své bibliofilie i jiná nakladatelství, v některých případech se však jedná pouze o sběratelské číslované vydání ve zvláštní vazbě nebo podepsané autorem – pokud však chybí originální grafika, knihu bych nevolal bibliofilií.
Co stojí na úplném začátku jistě dlouhého procesu tvorby nové knihy?
Nejdříve vybíráme tvůrce a dáváme dohromady tvůrčí tým, jehož hlavními členy jsou výtvarník, grafik a redaktor, případně autor, pokud se jedná o současnou tvorbu. S nimi pak společně hledáme vhodný titul, který by profilově zapadl do našeho programu – naše profilová ediční řada Bonaventura přináší závažná díla české provenience, v nově připravované odlehčené edici Teacup plánujeme vydávat i světová díla a začneme Francouzem Henrim Camim v podání Jiřího Slívy.
Kdo určuje podobu bibliofilie?
V celém projektu je knižní grafik klíčovou osobou, protože právě na něm záleží, jak bude výsledek vypadat. Grafik připraví nejenom celkový koncept knihy – většinou ve spolupráci s výtvarníkem, ale řeší i velké množství detailů. Jeho práce je složitá především v tom, že od nápadu k realizaci vede často velmi dlouhá cesta – u bibliofilií neplatí žádná pravidla, zažité postupy nebo vzory. Každý titul je unikátní, pokaždé pracujeme s úplně novými materiály a zkoušíme nové řemeslné postupy. Krásným příkladem toho je naše nová bibliofilie Vzpoura sládků, u níž grafik Radek Pokorný vymyslel desky, ve kterých jsou titul a jméno autora vysázené písmeny z mědi. Jenom samotná výroba měděných písmenek byla oříšek, protože ani Radek, ani nikdo jiný z našeho okolí s podobným prvkem neměl zkušenost, takže cesta od nápadu k hotovým měděným literám nebyla vůbec jednoduchá. Po volbě fontu písma bylo nutné sehnat tenké měděné desky, firmu, která pracuje s mědí a má laser. Protože podobnou práci často nikdo nedělá, je na každé knize spousta práce metodou pokus omyl. Výsledek ale stojí za to.
Když už máte vymyšlený koncept a vizualizaci, co následuje?
Poté přichází na řadu tvorba makety. Pro tu je vždy potřeba vybrat ty nejvhodnější materiály, z nichž hlavní roli hraje samozřejmě papír. Pro tvorbu našich bibliofilií používáme prémiový papír italské papírny Fedrigoni, která má v nabídce nepřeberné množství různých typů a barevných odstínů papíru. Občas tvoří dominantní prvky knihy i netradiční materiály, například topolová překližka nebo právě měď. Všechny materiály se sejdou na velmi důležitém místě – v knihařské dílně, v našem případě v ateliéru Daruma v pražských Dejvicích. Tam přichází na řadu precizní ruční práce knižní vazby a kompletace knihy. Každý kus se vyrábí zvlášť.
V čem vlastně spočívá hodnota bibliofilie?
Hlavní součástí našich knih jsou, jak jsem už zmínil, grafiky českých výtvarníků. V každém výtisku jsou minimálně čtyři takové originály, výtvarníkem samozřejmě vlastnoručně podepsané ̶ jako kdybyste si koupili čtyři kusy podepsaných litografií. Přidaná hodnota bibliofilie je ale především v originalitě knihy jako uměleckého artefaktu, jako celku. Stejných nebo velmi podobných knih existuje vždy na světě maximálně sto padesát kusů. Bibliofilie pořizují zákazníci jako dárek pro své blízké, případně sami sobě jako investici. Jak je totiž známo, obrazy na hodnotě stále stoupají. Někdy se nám ale paradoxně stává, že zákazníci považují bibliofilii za drahou, přestože její cena většinou nepřevyšuje cenu, jakou by zaplatili za čtyři grafiky – patrně je v mnoha lidech zakódováno, že kniha nesmí být drahá.
Pokud byste mohl něco poradit čtenářům, kteří si chtějí pořídit svou první bibliofilii, co by to bylo?
Uvažuje-li někdo o koupi bibliofilie, není nic jednoduššího než si přijít knihy prohlédnout naživo, osahat. Není nic lepšího než si bibliofilii prolistovat a prohlédnout si ji ve skutečnosti, často je z toho láska na první pohled.
Rozhovor Šárky Sokolové s Rudolfem Leškou vyšel ve 34. čísle magazínu Lógr s tématem DESIGN. Objednat si jej můžete v našem e-shopu.